Cyril Burget (1896-1954) - baptistický pastor a oběť komunistického režimu
Vinohradský baptistický pastor Cyril Burget kriticky vystupoval proti komunistickému režimu. V roce 1952 byl zatčen, odsouzen za velezradu a zemřel roku 1954 ve valdické věznici na následky mučení.
Bratrská jednota Chelčického (dnes Bratrská jednota baptistů) se na našem území ustavila v roce 1919 po vzniku Československé republiky jako volná organizace českých a slovenských baptistických sborů. Ústředním orgánem této jednoty se stal Výkonný výbor, a právě ve spojitosti s ním se objevuje i jméno vinohradského baptistického pastora Cyrila Burgeta, jenž působil jako jeho tajemník.
Do služby u pražského sboru byl povolán v roce 1946 poté, co se během války několikrát osvědčil nejenom jako dobrý křesťan, ale i jako účastník protinacistického odboje. Vinohradský baptistický sbor patřil k jedněm z nejvýznamnějších v republice. Modlitebna zde byla vystavěna už v roce 1915 a právě zde Cyril Burget kázal Boží slovo a staral se o obec, jež narůstala i díky přílivu členů sboru, kteří se vraceli ze zahraničí. V letech 1946–1948 prožil vinohradský baptistický sbor období nebývalého rozkvětu.
Po komunistickém převratu v roce 1948 se Cyril Burget odmítl stáhnout z veřejného prostoru, a naopak několikrát vystoupil kriticky vůči režimu a trval na tom, že křesťan musí vydávat svědectví i tváří v tvář nastupující komunistické totalitě. Byl jedním z iniciátorů „apelu na vládní činitele stran svěcení dne nedělního,“ který v dubnu roku 1948 plánovali představitelé českých evangelických církví. Náhradou za zaniklý baptistický časopis Chelčický začal Burget také vydávat periodikum Slovo pro život. Ten se stal více než jen jednou předmětem tvrdých zásahů komunistické cenzury. V roce 1951 jeho vydávání ministerstvo informací zastavilo, údajně kvůli nedostatku papíru.
Státní úřad pro věci církevní hodnotil Burgeta jako „reakční osobu“ a ve vztahu k celému baptistickému společenství v dubnu 1951 napsal: „S baptisty nelze již s ohledem na jejich zásady počítat pro nějakou pokrokovou činnost. Veškerou práci bude třeba zaměřit k neutralizaci, odstranění nejhorších reakcionářů.“ K tomu také po více než roce došlo. V rámci „akce KAZATEL“ StB zatkla vedoucí představitelé baptistické církve a mezi nimi 25. června 1952 i Cyrila Burgeta.
Následovalo jejich obvinění z vyzvědačství a z velezrady. Podle StB je totiž zahraniční mocnosti jako údajné přívržence „americké církve“ (ústředí baptistických církví sídlilo ve Spojených státech amerických) využívaly proti republice. Cyril Burget byl odsouzen k 7 letům vězení, propadnutí poloviny majetku a k dočasné ztrátě občanských práv. Přitížilo mu mimo jiné i to, že se na jeho pokyn podařilo během zatýkání zničit část baptistického archivu. Útrapy komunistického vězení, do něhož byl uvržen, Cyril Burget nevydržel. Ve věku osmapadesáti let zemřel 4. února 1954 ve valdické věznici na následky mučení a odpírání lékařské pomoci. Jeho ostatky nebyly nikdy vydány pozůstalým.
PhDr. Daniel Povolný, Ph.D.
15. 9. 2025