Kyberkriminalita v České republice prudce roste a stává se jednou z nejzávažnějších bezpečnostních hrozeb současnosti. Online podvody tvoří již tři čtvrtiny veškeré kyberkriminality, přičemž jejich skutečný rozsah je ještě vyšší, protože řada obětí případy nehlásí. I podle závěrů Global Fraud Summitu OSN jde celosvětově o nejrychleji rostoucí formu kriminality. Podvody jsou často propojené s další trestnou činností, například vydíráním nebo legalizací výnosů z trestné činnosti. Účinný boj proti této kriminalitě je možný pouze prostřednictvím mezinárodní spolupráce, sdílení informací a posilování prevence napříč veřejným i soukromým sektorem. „Nejde už jen o jednotlivé pachatele, ale o organizovaný mezinárodní zločin, který funguje jako propracovaný byznys,“ uvedl plk. Vladimír Lukášek, ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Enormní nárůst jsme zaznamenali v průběhu měsíce března letošního roku, a to o více než 37 % v meziročním srovnání stejného období.

Nejrychleji rostoucí formou útoků jsou telefonáty, při nichž se pachatelé vydávají za pracovníky bank nebo Policie ČR. „Oběťmi těchto podvodů jsou v 80% případů ženy. Falešní bankéři a falešní policisté využívají strach, práci s emocemi a časový tlak. Průměrná škoda u telefonních podvodů dosahuje 744 000 Kč, u romantických podvodů 513 000 Kč. V některých případech lidé přijdou o miliony korun,“ doplňuje pplk. Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

Útočníci oběť:

• vystraší („váš účet je napaden“, „někdo si na vás bere úvěr“),
• izolují („nikomu nic neříkejte, jinak budete stíhána“),
• manipulují k převodu peněz na údajně „bezpečný účet“,
• nutí instalovat aplikace pro vzdálený přístup nebo sdílet obrazovku,
• přimějí k výběru hotovosti a předání obnosu kurýrovi či vkladu do vkladomatu na virtuální měnu.

„Hovory trvají klidně i 12 hodin, střídá se v nich několik lidí, v přestávkách hraje hudba nebo volají za sebou z několika českých telefonních čísel. Přitom celou dobu hovoru poškozeného drží ve strachu, že když neuposlechne jejich instrukce a jimi nabízené řešení, přijdou o své veškeré peníze nebo se sami dopustí trestného činu,“ dodává pplk. Ondřej Kapr. V tomto kontextu žádný bezpečný účet neexistuje stejně jako výhodný investiční produkt slibující nestandardně vysoké zúročení v krátké době.

Stejně tak jsou děsivé romantické podvody, které patří k nejzávažnějším formám kyberkriminality vzhledem ke značným citovým vazbám, které jsou součástí celého podvodného scénáře. Až 87 % obětí tvoří ženy, jejichž průměrný rok narození je 1967.

Pachatelé vědomě útočí na emoce:

• budují dlouhodobý vztah,
• izolují oběť, aby se s láskou nikomu nesvěřovala, protože by jí okolí závidělo,
• vyznávají lásku během několika dní,
• žádají peníze na „cestu“ za obětmi, neodkladnou „operaci“ vedoucí k uzdravení, „kauci“ na vyvázání se ze služby, aby mohl začít nový vysněný společný život,
• často se vydávají za vdovce pečující o dítě, aby citový nátlak umocnili,
• používají falešné identity včetně fotografií (lékař OSN, voják, pilot, inženýr),
• vytvářejí falešné weby bank a přepravních společností,
• posílají fiktivní balíky s movitým majetkem, které nikdy nedorazí a k jejichž doručení požadují zaplacení celních poplatků.

Podvodníci navazují důvěryhodný vztah i několik měsíců. Prvotní kontakt vyhledají přes seznamovací aplikace či jiné sociální sítě, kde vystupují pod falešnou identitou. Rychle budují důvěru, vyznávají lásku a žádají o diskrétnost. Následně vyvolají v oběti strach o jejich život formou nebezpečné válečné operace či mise, vážného lékařského zákroku apod. Často se na několik dní zcela odmlčí. Pakliže je oběť citově podchycena a na situaci emotivně reaguje, začnou po ní požadovat různé finanční výpůjčky či poplatky s příslibem, že vše vrátí. Oběť může být manipulována i k převodům peněz přes vlastní účet na jiné účty, což pachatelé využívají k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

„Z dostupných statistik vyplývá, že nejvíce ohrožení jsou lidé ve středním věku, tedy ti, kteří se starají o děti i rodiče a často mají pocit, že „jim se to stát nemůže“. Jenže pachatelé neútočí racionalitou. Pracují zásadně s emocí, kterou je strach, takže všichni mohou být zaskočeni nečekaným telefonátem nebo zprávou, která působí naléhavě a důvěryhodně. Proto žádáme veřejnost o pomoc se šířením prevence. Sdílení informací může ochránit vaše peníze i peníze vašich blízkých,“ vysvětluje plk. Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.  Stačí si pamatovat několik jednoduchých zásad: nikdy neposílat peníze na údajný bezpečný účet, vědět, že policie ani banka nevyžaduje převody peněz po telefonu. Věděli jste, že podezřelá čísla falešných bankéřů či falešných policistů můžete telefonním operátorům hlásit na čísle 7726? Nenechte se vmanipulovat do nekomfortní situace, o to pachatelům jde. Vždy si vezměte čas na rozmyšlenou tím, že zavěsíte a necháte odejít ten strach, který ve vás pachatel vyvolal.

Připravili jsme jednoduché pravidlo 3Z, které je vhodné se naučit, aby nám vyvstalo na mysli pokaždé, když zvedneme telefon s naléhavou informací o napadení účtu.

1. ZASTAV – nenechte se vtáhnout do paniky.
2. ZAVĚS – policie ani banky nikdy nepožadují převody peněz.
3. ZKONTROLUJ – ověřte si situaci přímo u své banky.

Pamatujme, že součástí útoků falešných bankéřů či policistů může být i odkaz nebo SMS s falešnou přihlašovací stránkou banky. Vypadá identicky jako ta skutečná, má pouze jinou URL adresu. V takových případech mohou pomoci k ochraně každého jednotlivce i technologická řešení, která hrozbu zachytí dříve, než se uživatel vůbec dostane na stránku. To může být rozhodující moment pro každého, kdo pod vyvolaným strachem z neočekávaného telefonátu v danou chvíli a ve stresu jedná impulzivně. „Kyberbezpečnost není jen o softwaru. Je to kombinace tří věcí: informovanosti, zdravého úsudku a dobré technologie. To vše pečlivě nastavené může kyperpodvodníkům znesnadnit jejich úspěšnost,” uzavírá Ondřej Novotný, specialista kyberbezpečnosti ESET.

Praha 12. května 2026
plk. Zuzana Pidrmanová