Antisemitské akce Státní bezpečnosti
Státní bezpečnost v komunistickém Československu prováděla systematické antisemitské akce namířené proti židovské komunitě, které maskovala jako boj proti "sionismu" a realizovala prostřednictvím operací jako "Kladivo", "Sion" a "Pavouk".
Státní bezpečnost v komunistickém Československu se v různých obdobích podílela na antisemitských akcích, a to jak v rámci širších politických represí, tak i cílených kampaní proti jednotlivcům židovského původu.
Tyto akce měly několik důvodů, které vycházely z ideologických, politických i mezinárodních souvislostí.
Hlavní motivace zahrnovaly:
Stalinistický antisemitismus a hledání vnitřního nepřítele
V 50. letech komunistické režimy východního bloku přejaly sovětskou propagandu, která označovala „sionismus“ za nástroj imperialismu a buržoazie. Židé byli vnímáni jako potenciální spojenci Západu, což vedlo k čistkám ve straně, armádě i státní správě (např. proces se Slánským v roce 1952).
Šestidenní válka (1967) a protiizraelská politika
Po vítězství Izraele nad arabskými státy v roce 1967 Československo přerušilo diplomatické styky s Izraelem a začalo podporovat arabské režimy. StB začala sledovat osoby židovského původu, zejména ty s kontakty do Izraele nebo na západní židovské organizace. Židé byli obviňováni z dvojí loajality a považováni za hrozbu pro socialistický režim.
Ovlivnění sovětskou propagandou
Sovětský svaz šířil teorie o „sionistickém spiknutí“, které mělo údajně ovlivňovat světovou politiku a podkopávat socialistické státy. StB přejímala sovětské vzory a sledovala domnělé „sionistické skupiny“ v Československu.
Potlačení opozičních a intelektuálních kruhů
Mnoho intelektuálů, spisovatelů a vědců židovského původu se angažovalo v reformních hnutích (např. pražské jaro 1968). Po okupaci v roce 1968 a nástupu normalizace se režim zaměřil na eliminaci „nepohodlných“ osob, včetně židovských intelektuálů.
Odvedení pozornosti od ekonomických a politických problémů
Stejně jako v jiných komunistických státech sloužil antisemitismus jako nástroj k nalezení vnitřního nepřítele, kterým bylo možné ospravedlnit ekonomické problémy nebo politické neúspěchy.
Tyto faktory vedly ke sledování, perzekuci a vylučování Židů z veřejného života, přestože oficiálně režim antisemitismus popíral a tvářil se jako „internacionální a antifašistický“.
Kromě všeobecně známých antisemitských procesů a akcí (proces s Rudolfem Slánským v roce 1952, Akce Pavouk 70.-80. léta). Organizovala StB další operace a akce zaměřené na sledování a perzekuci osob židovského původu, které byly často označovány jako „sionisté“ či „sionističtí spiklenci“. Mezi ně patří především:
Akce „Kladivo“ (50. léta)
Zaměřená na odstranění „nepřátel režimu“ v rámci komunistických čistek, včetně osob židovského původu. Souvisela s procesem s Rudolfem Slánským (1952), kde bylo 11 z 14 obžalovaných židovského původu.
Akce „Sion“ (60.–70. léta)
Sledování a perzekuce osob podezřelých z „sionistických“ aktivit, zejména po Šestidenní válce (1967). Zaměřena na údajné napojení československých Židů na Izrael a západní organizace.
Akce „Kanaán“ (pravděpodobně 70. léta)
Soustředila se na sledování osob s kontakty na izraelské velvyslanectví a židovské organizace.
Všechny tyto akce a operace StB vedly k marginalizaci židovské komunity v Československu a vytvoření atmosféry strachu a nedůvěry. Mnoho intelektuálů a odborníků bylo nuceno odejít do zahraničí, což oslabilo československou vědu a kulturu. Celé toto období zůstává temnou kapitolou dějin komunistického režimu, který navzdory své oficiální ideologii podporoval diskriminaci a politicky motivovaný antisemitismus.
Mgr. Michael Nosek, MBA
17. 3. 2025