Znalecké zkoumání THC vs. THCA a související znalecké posudky
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o:
„1. Jaké jsou odborné důvody pro preferenci metody plynové chromatografie (GC) při analýze
THCA, a to zejména s ohledem na skutečnost, že při této metodě dochází ke zahřívání vzorku (na cca 105–110 °C), což vede k jeho chemické přeměně (dekarboxylace THCA na THC)? Lze namítat, že tato metoda podstatným způsobem chemicky ovlivňuje a mění zkoumaný vzorek, což z mého pohledu nesvědčí principu objektivity ani přiměřenosti postupu, kterými je ze zákona vedena policejní práce. Zároveň bych ráda věděla, proč nejsou využívány alternativní metody, jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), která umožňuje analýzu vzorku bez jeho tepelné modifikace a je v zahraničí často označována za přesnější.
2. Využívá Vaše pracoviště kromě plynové chromatografie i jiné analytické metody pro stanovení obsahu kanabinoidních látek ve vzorcích? Pokud ano, jaké?
3. Jaké jsou důvody pro nevyužívání metody HPLC ve Vašem pracovišti, zejména s ohledem na její výhody při analýze kanabinoidních látek, jak uvádí odborná literatura?
4. Jaké jsou klíčové faktory a podmínky pro potenciální zavedení nových analytických metod do standardních postupů Vašeho pracoviště, zejména metod umožňujících analýzu bez tepelné modifikace vzorku?
5. Jakým způsobem přistupujete k případným rozdílům ve výsledcích analýz provedených různými analytickými metodami? Existuje standardizovaný postup pro hodnocení a porovnávání výsledků získaných odlišnými metodami?
6. Jaký je oficiální postup při hodnocení a posuzování revizních znaleckých posudků, které využívají odlišné analytické metody (například HPLC či jiné alternativní postupy) než původní
analýza? Jakým způsobem jsou v rámci znalecké činnosti porovnávány výsledky získané různými analytickými metodami?
7. Může osoba podezřelá ze spáchání přestupku nebo jiného protiprávního jednání požádat o
použití metody HPLC nebo jiných alternativních metod při zjišťování přítomnosti THCA / THC na základě žádosti, a pokud ano, jaký by byl proces?“
Kriminalistický ústav žadatelce sdělil následující:
K otázce č. 1 - Policie České republiky (dále jen "policie") používá při zkoumání vzorků konopí metodu plynové chromatografie (GC), podobně jako většina forenzních pracovišť sdružených v síti European Network of Forensic Science Institutes (dále jen "ENFSI"). Tato metoda je doporučena jako tzv. metoda první volby. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) není ve znaleckých ústavech policie používána, a to z důvodu absence příslušné metodiky a ve většině případů také instrumentace.
K otázce č. 2 - Kromě metody plynové chromatografie se ve znaleckých ústavech policie, jako screeningová metoda, využívá chromatografie na tenké vrstvě.
K otázce č. 3 - Důvodem pro nevyužívání metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) jsou, jak je výše uvedeno, zejména doporučení ENFSI, která sdružuje většinu evropských forenzních pracovišť a dále absence příslušné metodiky a ve většině případů také instrumentace.
K otázce č. 4 - Znalecké ústavy policie vychází z doporučení a analytické shody všech forenzních pracovišť sdružených v rámci ENFSI. Pokud by se názor této sítě evropských forenzních institucí na využívané metody a instrumentaci k analýze THC změnil, budou znalecké ústavy policie podle toho reagovat.
K otázce č. 5 - Statisticky významný rozdíl mezi výsledky získanými různými analytickými metodami je řešen interními postupy v rámci řízení systému managementu kvality znaleckých ústavů policie. Postup pro hodnocení a porovnávání výsledků získaných odlišnými metodami spočívá v porovnání výsledků kvantitativní analýzy THC získané plynovou a kapalinovou chromatografií, kdy je výsledek uveden vždy jako součet neutrální a kyselé formy THC.
K otázce č. 6 - Pokud by byl znalecký ústav policie přibrán opatřením či usnesením orgánu činného v trestním řízení k posouzení znaleckého posudku, postupoval by v rámci svých platných standartních operačních postupů (SOP), certifikovaných metod a pracovních instrukcí tak, aby řádně odpověděl na otázky v něm položené. Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, přitom nerozlišuje, zda jde o znalecký posudek revizní.
K otázce č. 7 - Znalecké ústavy policie provádějí znaleckou činnost především pro orgány činné v trestním řízení a další útvary a organizační články policie a Ministerstva vnitra České republiky, případně pro jiné orgány veřejné moci. Co se týká vyžádání konkrétní metody v rámci zpracování znaleckého zkoumání, znalecký ústav policie ji provede na základě příslušného opatření či usnesení o přibrání znaleckého ústavu a za podmínky, že jde o metodu, která je konkrétně vyžádána a znalecký ústav policie ji může provést (má k tomu příslušné znalosti a instrumentaci). V případě, že by Vámi zmíněná osoba chtěla provést znalecké zkoumání s použitím konkrétní metody, měla by svůj požadavek vznést do protokolu v rámci řízení, které je s ní vedeno. V případě, že takovému požadavku není vyhověno, lze si ve stejném řízení proti vyřízení žádosti podat stížnost.
pplk. Mgr. Jiří Hradil, 3. 4. 2025