Zina Freundová – přední představitelka Charty 77
V roce 1978 spustila StB celostátní akci Asanace. Jejím cílem bylo se „zbavit“ nepohodlných občanů, především pak signatářů Charty 77. Příslušníci StB se snažili nepřetržitým psychickým i fyzickým terorem donutit vytipované odpůrce komunistického režimu k vystěhování ze země.
Jednou z nejznámějších obětí akce Asanace byla mladá studentka vysoké školy Zina Freundová, dívčím jménem Kočová. V prosinci 1976 se stala jednou z prvních signatářů Charty 77. Následovalo vyloučení z posledního ročníku studia z University Karlovy. Místo studia perštiny tak myla záchody nebo pracovala jako servírka. Zina Freundová ale i přes tyto ústrky nadále patřila mezi nejaktivnější postavy českého disentu. Podílela na distribuci časopisu INFOCH (Informace o Chartě) a byla i aktivní členkou VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných). Z těchto důvodu pochopitelně zůstala i nadále v hledáčku StB a v rámci akce Asanace na ní byl vyvíjen souvislý tlak, aby „dobrovolně a natrvalo“ opustila Československo. Ale ani opakovaná zatčení a následné výslechy ji k tomu nepřinutily.
StB se tedy rozhodla k provedení jednoho z nejbrutálnějších útoků na signatáře Charty 77. V noci 13. října 1981 byla Zina Freundová přepadena ve svém vlastním bytě. V půl druhé ráno na její dveře někdo zazvonil. Když rozespalá v noční košili otevřela dveře, byla sražena na zem, bita údery pěstí a kopanci a vláčena za vlasy. Po vysvlečení z nočního oděvu byla i osahávána. Během toho jí byly pokládány stejné otázky, jaké slýchala při výsleších na StB. Na závěr útočníci ležící, zbité a polonahé Zině ostříhali vlasy. Poté ještě vytrhli telefonní linku ze zdi a z bytu odešli. Po útoku musela napadená s otřesem mozku a podlitinami po celém těle vyhledat lékařskou pomoc. Šetření tehdejší Veřejné bezpečnosti bylo odloženo s tím, že se útočníky nepodařilo vypátrat.
Pod tlakem a ve strachu, že se napadení může kdykoliv opakovat, se Zina Freundová podvolila a souhlasila s nucenou emigrací. Ještě v roce 1981 odcestovala i s manželem do Velké Británie. Do své rodné země se oba mohli vrátit až po sametové revoluci na počátku roku 1990.
Obrázek: Vyšetřovací spis - Zina FREUNDOVÁ
Vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu shromáždili dostatek důkazů, aby hlavní aktéři tohoto bezprecedentního útoku stanuli před soudem jako obžalovaní. Přestože dva bývalí příslušníci StB Jiří Šimák a Zbyněk Dudek v průběhu vyšetřování i soudního řízení svou vinu nikdy nepřiznali, soud je na základě dalších důkazů uznal vinnými a odsoudil je k čtyřletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Oba odsouzení se za své chování nikdy neomluvili a ani ho nelitovali. Podle soudu tak chyběla jakákoliv polehčující okolnost.
Ing. Bc. Josef Mareš
15. 12. 2025