Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Žádost o poskytnutí informací k měření přítlaku ručně psaného textu na papíře

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatelka požádala o:

„Přístrojové vybavení a jeho použití
1. Jaké konkrétní přístroje (včetně přesného označení modelu a výrobce) ústav používá k měření přítlaku písma či podpisu na papíře?
2. Jaká byla pořizovací cena těchto přístrojů, datum jejich pořízení a způsob jejich amortizace v rámci znalecké činnosti?
3. Jaká je sazba za použití těchto přístrojů, např. hodinová cena jejich využití v rámci znaleckého posudku?
4. Kdo a kdy tyto přístroje schválil k odbornému použití ve znalecké praxi? Existuje pro jejich použití nějaká certifikace, akreditace či odborné posouzení?

Personální kvalifikace a znalectví
5. Kolik zaměstnanců KÚP je vyškoleno k práci s těmito přístroji? Uveďte, prosím, jejich jména a příslušnou soudně znaleckou specializaci (např. „zkoumání ručního písma“, „technické zkoumání dokumentů“ apod.).
6. Existuje interní školení či zkoušky způsobilosti, které musí zaměstnanci absolvovat, než mohou měření přítlaku provádět? Pokud ano, kdy naposledy proběhlo a podle jakých standardů?

Metodika měření přítlaku
7. Jakým způsobem je samotné měření přítlaku prováděno – popište přesný postup, podmínky, rozlišení přístrojů, a to jak u psaného textu, tak u podpisu.
8. Jakým způsobem jsou výsledky vyhodnocovány? Jsou výstupy čistě kvalitativní (subjektivní) nebo i kvantitativní (měřitelné hodnoty, grafy, tlakové mapy apod.)?
9. Má měření přítlaku obecně uznávanou důkazní hodnotu? Pokud ano, jakou váhu přikládá výsledek měření soudní praxe v porovnání s jinými charakteristikami písma (např. tah, rytmus, sklon)?
10. Upozorňuje znalecká metodika na rizika záměny či zkreslení přítlaku v důsledku:
● použití jiného typu pera nebo tužky,
● vlastností podložky,
● zdravotního stavu pisatele,
● vědomého napodobení podpisu?

Interní metodiky a standardy
11. Obsahují interní metodiky Kriminalistického ústavu (např. SOP 25 nebo SOP 26) přímo měření a vyhodnocení přítlaku u ručního písma?
12. Pokud ano, poskytněte prosím kopie či výňatky z těchto metodik, které se přítlaku týkají, případně odkažte na jejich veřejně dostupné znění.
13. Jsou tyto metodiky srovnatelné se zahraničními standardy (např. ENFSI, ASTM, ISO)? Pokud ano, prosím o specifikaci konkrétních standardů.

Odborná dostupnost přístrojového měření v oboru
14. Je přístrojové měření přítlaku běžně dostupné a používané i ostatními znalci v ČR mimo KÚP? Pokud ano,
● v jakém rozsahu a za jakých podmínek?
● Mají všichni znalci rovný přístup k těmto technologiím, nebo se jedná o vybavení výhradně Kriminalistického ústavu?
15. Je měření přítlaku uznávané odbornou komunitou jako objektivní a opakovatelný postup, nebo je jeho využití předmětem diskusí či odborné kontroverze?“

Policie České republiky vydala rozhodnutí o odmítnutí části žádosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb. a § 11 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. a žadatelce sdělila následující:

Otázka č. 1.
Kriminalistický ústav "měření přítlaku písma či podpisu na papíře" neprovádí. Nemá proto v držení žádný přístroj, který by přítlak jakkoli měřil. Nedisponuje proto požadovanými informacemi.

Otázka č. 2.
Vzhledem k tomu, že Kriminalistický ústav nevlastní žádný přístroj, který by "přítlak písma či podpisu na papíře" měřil, nemá k dispozici informace, jakou by měl takový přístroj hodnotu z hlediska financí.

Otázky č. 3. - 7.
Policie odkazuje na odpovědi k předchozím otázkám. K otázce č. 5. policie dodává, že Kriminalistický ústav nevlastní přístroj k měření přítlaku písma a proto nedisponuje ani pracovníky, kteří by s takovým přístrojem pracovali. Nad to k otázce č. 6 uvádí, že každý kriminalistický expert musí splnit celou řadu podmínek k tomu, aby mohl samostatně vykonávat znaleckou činnost ve znaleckém ústavu policie. Zejména jde o vzdělání v oblasti, ve které bude znaleckou činnost vykonávat, absolvování kvalifikačního kurzu kriminalistických expertů, kvalifikační přípravy, kvalifikačních pobytů a úspěšné vykonání znalecké zkoušky, včetně složení slibu kriminalistického experta. V rámci navazující další odborné přípravy, tzv. znalecké atestace, musí kriminalistický expert splnit další podmínky, včetně vykonání atestační zkoušky.

Otázka č. 8.
Kriminalistický ústav v rámci znaleckého zkoumání používá přístroj umožňující barevnou vizualizaci a 3D záznam profilu písma nebo podpisu. Podle tohoto grafického znázornění lze pozorovat v profilu písma či podpisu méně či více zahloubené části. Posuzování míry přítlaku je subjektivní a souvisí s odbornou znalostí a zkušeností konkrétního kriminalistického experta. Posuzování a porovnávání přítlaku v textech a podpisech je i bez využití přístroje na jeho vizualizaci rutinní součástí každého znaleckého zkoumání.

Otázka č. 9.
Policie upozorňuje, že o důkazní hodnotě kterékoliv metody a znaleckého zkoumání a jejího výsledku, resp. o důkazní hodnotě zpracovaného výstupního dokumentu znaleckého zkoumání rozhoduje v českém právním systému pouze nezávislý a nestranný soud, a to v rámci procesu dokazování. Policii nepřísluší se k této otázce jakkoliv vyjadřovat a proto se odkazuje na § 2 odst. 4 informačního zákona, ze kterého vyplývá, že "Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací." Policie konstatuje, že v dané věci se jedná o dotaz na právní názor.

Otázka č. 10.
Policie uvádí, že uváděná rizika záměny a zkreslení přítlaku jsou součástí kvalifikační a další odborné přípravy kriminalistických expertů v rámci daného odvětví znalecké činnosti. Tato rizika lze též dohledat ve veřejně dostupné literatuře. Informace o rizicích záměny a zkreslení přítlaku není uvedena v metodách zahrnutých v rozsahu akreditace Kriminalistického ústavu.

Otázka č. 11.
Standardní operační postupy Kriminalistického ústavu označené jako "KÚP-SOP 25, zkoumání ručního písma-texty" a "KÚP-SOP 26, zkoumání ručního písma-podpisy", neobsahují informace o měření přítlaku a vyhodnocení takového měření.

Otázka č. 12.
Policie odkazuje na odpovědi k předchozím otázkám.

Otázka č. 13.
Policie upozorňuje, že nelze zaměňovat pojmy "metodika" a "standard", neboť z hlediska znalecké činnosti mají různé významy. Obecně lze konstatovat, že Kriminalistický ústav, jako člen The European Network of Forensic Science Institutes (ENFSI) vykonává znaleckou činnost v souladu s metodikami, které tato evropská síť forenzních vědeckých institutů přijímá, neboť se na jejich tvorbě přímo podílí. Veřejně dostupné metodiky ENFSI jsou zpřístupněny na síti internet (www.enfsi.eu).

Otázky č. 14. a 15.
Policie opět odkazuje na odpověď k otázce 9., tedy na § 2 odst. 4 informačního zákona, kde se uvádí, že "Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací." Z pohledu policie jde v obou daných otázkách o dotaz na názor.
        
pplk. Mgr. Jiří Hradil, 6. 8. 2025

vytisknout  e-mailem