Správní řízení osob s udělenou dočasnou ochranou
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel se domáhal poskytnutí následujících informací:
„Žádám o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ve vztahu k postupu Policie České republiky od 24. 2. 2022 do dne vyřízení této žádosti v případech, kdy u osoby s dočasnou ochranou nastanou skutečnosti, které mohou vést k zahájení řízení o správním vyhoštění.
Konkrétně žádám o poskytnutí těchto informací a dokumentů:
· zda Policie České republiky v takových případech řízení o správním vyhoštění zahajuje a vede;
· zda k tomuto postupu existují metodické pokyny, interní stanoviska nebo jiné interní dokumenty, a pokud ano, žádám o jejich poskytnutí;
· zda Policie České republiky v těchto případech řeší také otázku trvání, zániku nebo odnětí dočasné ochrany, a pokud ano, z jakých dokumentů nebo postupů to vyplývá;
· jaké skutečnosti Policie České republiky v těchto řízeních standardně zjišťuje pro posouzení možnosti vydání a vykonatelnosti rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména ve vztahu k překážkám vycestování na Ukrajinu;
Policie České republiky, jako subjekt povinný podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., poskytla žadateli následující informace:
Úvodem je třeba obecně uvést, že každý jednotlivý případ řešený ve správním řízení ve věci správního vyhoštění je posuzován samostatně, a to na základě konkrétně zjištěného skutkového stavu a všech rozhodných okolností dané věci. Správní orgán při tomto posouzení vychází ze všech dostupných podkladů a zohledňuje relevantní skutečnosti případu, přičemž současně přihlíží i k individuální situaci dotčené osoby.
Z ustanovení § 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), vyplývá, že na cizince, kteří pobývají na území České republiky na základě oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, se tento zákon nevztahuje, nestanoví-li zákon č. 326/1999 Sb. nebo zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, jinak.
Aby mohlo být v obecné rovině zahájeno řízení o správním vyhoštění podle § 118 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., muselo by se jednat o cizince, který naplnil některou ze skutkových podstat uvedených v § 119 téhož zákona, například pobyt na území České republiky bez platného oprávnění. Tuto skutečnost však vylučuje udělená dočasná ochrana.
Policie České republiky postupuje v souladu se zákonem a v jeho mezích. Z uvedeného vyplývá, že u cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana, se řízení o správním vyhoštění nezahajuje, nedojde-li k jejímu zrušení (odnětí) nebo zániku.
Podmínky zániku nebo odnětí dočasné ochrany jsou stanoveny v zákoně č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, a v zákoně č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny. Tyto právní předpisy vycházejí ze Směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
O zrušení dočasné ochrany rozhoduje Ministerstvo vnitra České republiky; zároveň může deklarovat i její zánik prostřednictvím informačního systému cizinců ve smyslu § 158 zákona č. 326/1999 Sb.
Policie České republiky zjišťuje důvody znemožňující vycestování cizince v průběhu řízení o správním vyhoštění ve smyslu § 120a zákona č. 326/1999 Sb. a postupuje v souladu s tímto ustanovením.