Přestupky příslušníků Policie České republiky

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatelka žádala „o poskytnutí statistických údajů týkajících se kázeňské a přestupkové odpovědnosti příslušníků Policie ČR za období let 2019–2025“ v ročním členění a svou žádost konkretizovala takto:

1. Jaký byl celkový počet pravomocně ukončených řízení o kázeňském přestupku? Žádám o poskytnutí počtu v jednotlivých letech a jejich typové členění.
   1. Jaká byla statistika výsledků řízení o kázeňském přestupku? Kolik bylo rozhodnutí o vině, rozhodnutí o zproštění nebo zastavení řízení?
   2. Jaký byl počet podaných odvolání proti těmto rozhodnutím? Kolik bylo potvrzeno vs. zrušeno/změněno?
2. Jaký byl celkový počet pravomocně ukončených řízení o jednání, které má znaky přestupku? Žádám o poskytnutí počtu v jednotlivých letech a jejich typové členění.
   1. Jaká byla statistika výsledků řízení o jednání, které má znaky přestupku? Kolik bylo rozhodnutí o vině, rozhodnutí o zproštění nebo zastavení řízení?
   2. Jaký byl počet podaných odvolání proti těmto rozhodnutím? Kolik bylo potvrzeno vs. zrušeno/změněno?
3. Jsou vedeny souhrnné roční zprávy o stavu kázně u příslušníků Policie ČR? (Žádám o poskytnutí kopií ročních zpráv, vyhodnocení nebo analýz o stavu kázně u příslušníků Policie ČR)
4. Jaké školení Policie ČR poskytuje svým příslušníkům ohledně zachovávání zásady rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu při vedení úkonů podle správního řádu? (žádám o poskytnutí osnovy nebo metodického dokumentu)

Policie České republiky poskytla žadatelce následující informace: 

 Ad 1. a 2. Povinný subjekt statisticky nevykazuje průběh a výsledky řízení o kázeňských přestupcích a o jednáních, která mají znaky přestupku, vedených služebními funkcionáři Policie České republiky podle § 186 a následujících zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Nedisponuje proto požadovanou statistikou v požadovaném členění, aniž by mu z nějakého právního předpisu vyplývala povinnost takovou statistikou disponovat. Pokud by povinný subjekt měl požadovanou statistiku za období od roku 2019 do roku 2025 žadatelce poskytnout, musel by ji nejprve vytvořit na základě analýzy řádově tisíců spisů dokumentujících řízení o kázeňských přestupcích a o jednáních, která mají znaky přestupku, vedených služebními funkcionáři jednotlivých útvarů Policie České republiky ve stanovaném časovém rozmezí. Takovou povinnost mu však zákon č. 106/1999 Sb. neukládá. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto právního předpisu praví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt poskytl žadatelce v následujících tabulkách alespoň ty statistické údaje, které má ve vztahu k předmětu jejího zájmu k dispozici. Sestavil je na základě její žádosti z údajů o kázeňských trestech uložených příslušníkům Policie České republiky v letech 2019 až 2025, jež jsou obsaženy v informačním systému EKIS vedeném Policií České republiky. Údaje o uložených trestech jsou do uvedeného informačního systému vkládány teprve poté, co rozhodnutí o uložení trestu nabyla právní moci. Uvedený informační systém proto neobsahuje žádné jiné údaje o průběhu a výsledcích řízení o kázeňských přestupcích a o jednáních, která mají znaky přestupku, tj. ani požadované údaje o jiných rozhodnutích kromě rozhodnutí o uložení trestu, anebo údaje o podaných odvoláních a o rozhodnutích o nich.

Tabulka označená písmenem a) obsahuje údaje o uložených kázeňských trestech v letech 2019 až 2025 v členění podle druhu kázeňského trestu.

Tabulka označená písmenem b) obsahuje údaje o uložených kázeňských trestech v letech 2019 až 2025 v členění podle důvodu kázeňského trestu.

a.

b.

Ad 3. Policie České republiky nezpracovává dokumenty, které by bylo možno označit za „roční zprávy o stavu kázně“ nebo „analýzy stavu kázně“ jejích příslušníků, a proto nemůže takové dokumenty žadatelce poskytnout.

Ad 4. Vzdělávání příslušníků Policie České republiky a postup při tvorbě vzdělávacích programů upravuje pokyn policejního prezidenta č. 316/2017, o profesním vzdělávání. Povinný subjekt poskytl žadatelce tento dokument. Gestorem uvedeného interního aktu řízení je Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy (dále jen „ÚPVSP“), který má postavení útvaru Policie České republiky s celostátní působností. Vedle tohoto útvaru a jeho organizačních článků se na zajišťování odborného vzdělávání potřebného pro výkon služby příslušníků Policie České republiky podílejí další subjekty, například školní policejní střediska zřizovaná krajskými ředitelstvími policie, Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra se sídlem v Praze a Holešově a konečně Policejní akademie České republiky se sídlem v Praze.

Základní vzdělávací aktivitou, kterou musí absolvovat každý příslušník Policie České republiky, je základní odborná příprava (dále jen „ZOP“). Aktuálně trvá osm měsíců a člení se na dvě části, část základní a část profilační. Problematika správního řízení, včetně jeho zásad, je zařazena do předmětu „Právo“, jehož aktuální vzdělávací program zahrnuje v základní části ZOP 15 vyučovacích hodin věnovaných přestupkovému právu hmotnému a 20 vyučovacích hodin věnovaných řízení o přestupcích. Téma rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu je průřezově vyučováno i v dalších předmětech, je reflektováno rovněž prakticky v podobě řešení modelových situací a je integrální součástí závěrečné zkoušky. Toto téma jak v teoretické, tak praktické rovině je pak dále rozvíjeno v profilační části ZOP podle konkrétní specializace příslušníků Policie České republiky.

V rámci dalších vzdělávacích aktivit ÚPVSP realizuje kvalifikační kurz „Správní řízení služby cizinecké policie“, jehož absolvováním absolvent získá znalosti a dovednosti v problematice správního řízení nezbytné pro výkon služby cizinecké policie a jehož časová dotace představuje 5 pracovních dnů. Kvalifikační kurzy „Příslušník služby dopravní policie – silniční dohled“ a „Příslušník služby dopravní policie – speciální silniční dohled“ jsou zaměřeny na přestupky a trestné činy v silničním provozu, šetření a dokumentaci dopravních nehod a také na mezinárodní předpisy v dopravě. Časová dotace prvního z nich je 20 pracovních dnů a druhého 15 pracovních dnů. Policie České republiky má dále k dispozici „Edukační policejní on-line systém (E-POLIS)“, který nabízí aktuálně 95 on-line kurzů. Jedním z nich je „Příprava ke zkoušce odborné způsobilosti k přestupkům“ zahrnující právě problematiku rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu.

PhDr. Jiří Vokuš, 16. dubna 2026

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook