Postupy pořádkové policie
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„1) Co udělá policie České republiky, když přivolám hlídku a to proto, že se z obecního pozemku bezprostředně sousedícího s mou nemovitostí na tuto mou nemovitost šíří oheň?
Musím jako majitel nemovitosti doložit policii teplotu ohně, nebo stačí policii vizuálně
posoudit, že oheň poškozuje mou nemovitost potažmo zdraví?
2) Co udělá policie České republiky, když přivolám hlídku a to proto, že se z obecního pozemku bezprostředně sousedícího s mou nemovitostí na tuto mou nemovitost valí proudy vody například při dlouho trvajícím intenzivním dešti?
Musím jako majitel nemovitosti doložit množství vody vnikající na mou nemovitost, změřit teplotu či ph, nebo stačí policii vizuálně posoudit, že voda poškozuje mou nemovitost a zdraví?
3) Co udělá policie České republiky, když přivolám hlídku a to proto, že se z obecního pozemku bezprostředně sousedícího s mou nemovitostí šíří obrovská mračna prachu?
Musím jako majitel nemovitosti doložit množství prachu vnikající na mou nemovitost a do mých plic, změřit teplotu, hustotu či složení , nebo stačí policii vizuálně posoudit, že prach poškozuje mou nemovitost a zdraví?...“.
Na základě vyjádření ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR sdělila Policie ČR žadateli následující informace:
Hlídka Policie ČR by v dané věci postupovala v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Po přijetí oznámení a následném příjezdu by hlídka na základě skutkového stavu věci a vyhodnocení objektivních a subjektivních okolností na místě rozhodla o dalším postupu (např. přivolání dalších složek IZS jako Hasičský záchranný sbor ČR, aj.). Věc by byla zaevidována a v případě, že by se jednalo o podezření ze spáchání trestného činu, dále prověřována ze strany Policie ČR. V případě, že by se jednalo o občanskoprávní spor, věc by řešila obec. V případě aktuálního ohrožení života, zdraví nebo majetku by bylo rovněž možné využít institutu svépomoci dle § 14 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Ke konkrétním otázkám, které jste položil, pak povinný subjekt uvádí, že podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Požadované informace neodpovídají definici obsažené ve výše uvedeném ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., protože požadujete sdělení budoucího rozhodnutí (postupu) povinného subjektu v konkrétně popisovaných situacích. Policie ČR by ale o konkrétním postupu rozhodla až na základě skutkového stavu věci a vyhodnocení objektivních a subjektivních okolností na místě, jak bylo uvedeno výše. Povinný subjekt tak požadované informace zpracované nemá a zákon č. 106/1999 Sb. ani jiný právní předpis jí takovou povinnost neukládá. Požadovaná informace je požadavkem na budoucí rozhodnutí, resp. dotazem na názor ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Z tohoto důvodu se na tento požadavek podle výše uvedeného ustanovení informační povinnost nevztahuje.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 19. 8. 2025