Poskytování znaleckých posudků z oboru písmoznalectví ústně
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o:
„1. Může Váš znalecký ústav podat dle aktuálně platného zákona o znalcích znalecký posudek z oboru písmoznalectví, který byl podaný ústavem v jiném řízení písemně, v novém řízení pouze ústně?
2. Může Váš znalecký ústav podat dle zákona o znalcích platného v roce 2017 znalecký posudek z oboru písmoznalectví, který byl podaný ústavem v jiném řízení písemně, v novém řízení pouze ústně i pokud se jedná o posudek revizní?
3. Může Váš znalecký ústav podávat znalecké revizní posudky z oboru písmoznalectví ústně, když položené otázky v písemném znaleckém posudku jsou rozdílné od otázek položených pro podání posudku ústního?
4. Kdo zodpovídá za podaný Ústní znalecký posudek v odlišné věci a s odlišnými materiály v oboru písmoznalectví?
5. Je vůbec možné, že znalec, který bude předvolán před daný soud, který ustanovil Váš znalecký ústav, podal zodpovědně pouhý ústní revizní znalecký posudek z oboru písmoznalectví bez jakéhokoli uceleného písemného a obrazového podkladu?
6. Bude tento ústní znalecký posudek z oboru písmoznalectví přezkoumatelný a kým? Znalcem nebo jiným znaleckým ústavem?
7. Spadá do kompetence znaleckého ústavu vyjádřit se k chybnému Usnesení soudu a upozornit soud, aby usnesení upravil tak, aby Usnesení splňovalo kritéria zákona o znalcích, nebo je ústav povinen toto Usnesení akceptovat bez výhrad?“
Kriminalistický ústav žadatelce sdělil následující:
K otázce č. 1 - Kriminalistický ústav může podat znalecký posudek ústně do protokolu. Způsob podání znaleckého posudku upravuje § 27 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „znalecký zákon“). Z dikce § 27 znaleckého zákona vyplývá, že „Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.“. Pro podání ústního znaleckého posudku před soudem znalecký zákon ani vyhláška č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, žádné formální náležitosti neuvádí. Jedná se totiž o procesní úkon, který lze považovat za splněný jeho faktickým vykonáním před soudem při jednání a jeho zaznamenáním v nahrávacím zařízení nebo v protokole o jednání.
K otázce č. 2 - Kriminalistický ústav mohl až do nabytí účinnosti znaleckého zákona podat znalecký posudek pouze písemně, a to podle § 22 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (uvedený právní předpis byl platný a účinný až do 31. 12. 2020).
Kriminalistický ústav vždy podává znalecké posudky podle aktuálně platné legislativy, v současnosti je to podle znaleckého zákona. Může tedy podat znalecký posudek ústně, pokud je k tomu příslušným dožadujícím orgánem přibrán. Kriminalistický ústav současně dodává, že není podstatné, zda předchozí znalecký výstup byl znalecký posudek či revizní znalecký posudek (tj. znalecký posudek, kterým se přezkoumává posudek jiného znalce, případně znalecké kanceláře či znaleckého ústavu).
K otázce č. 3 - Jak Kriminalistický ústav výše informoval, ústní podání znaleckého posudku před soudem znalecký zákon umožňuje a nerozlišuje přitom, zda jde o znalecký posudek nebo revizní znalecký posudek. Přibraný znalec (znalecká kancelář, znalecký ústav) potom vždy musí zodpovědět ty otázky, které jsou mu v aktuálním řízení položeny.
K otázce č. 4 - Za podaný znalecký posudek vždy odpovídá ten znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav, který jej podává. Pokud jde o posudek podaný ústně, za písemný záznam do protokolu odpovídá ten, kdo protokolaci provádí.
K otázce č. 5 - U každého znaleckého posudku (podaného v písemné či elektronické formě, případně podaného formou ústního zodpovězení vznesených otázek při soudním jednání při současném zaprotokolování) vždy záleží na konkrétních položených otázkách. Znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav odpovídá pouze na otázky, které jsou mu pokládány. Pokud zodpovězení těchto otázek nevyžaduje obrazovou dokumentaci, nemusí být tato součástí znaleckého posudku.
K otázce č. 6 - Každý podaný znalecký posudek musí být dle § 28 znaleckého zákona úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Pokud jde o ústně podaný znalecký posudek, i ten má svoji písemnou podobu ve formě protokolu. Protokol provádí ten orgán, který znalce, znaleckou kancelář či znalecký ústav opatřením či usnesením k podání znaleckého posudku přibral. Přezkum provádí znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav v příslušném oboru, odvětví či specializaci. Zákonnou podmínkou pro zadání přezkumu (revize) znaleckého posudku je to, že k odstranění nejasností a neúplností nevedlo vysvětlení znalce při jeho výslechu.
K otázce č. 7 - Pokud jde o zjištění případné chyby v usnesení o přibrání znalce či znaleckého ústavu, je nezbytné dožadující soud na takovou skutečnost bezodkladně upozornit a požádat o opravu předmětného usnesení tak, aby bylo bezchybné a splňovalo všechny zákonem stanovené náležitosti. Zpravidla je vydáno usnesení opravné či usnesení nové, dle povahy zjištěné chyby.
pplk. Mgr. Jiří Hradil, 3. 4. 2025