Pod povrchem: Temná kapitola, která měla zůstat skryta
Podzemní cela, kde mráz a tma lámaly lidský život – symbol krutosti táborového režimu.
Historie bunkru je velmi dobře zmapovaná, neboť se jednalo i o jednu z polistopadových soudních kauz a snahu o vyrovnání se s komunistickou minulostí. Kauza se táhla od roku 1992 do roku 2003, kdy zazněl osvobozující rozsudek pro obžalovaného velitele tábora. Bunkr je zachován jako podzemní místnost o podlahové ploše 3,6 x 3,2m, na východní straně opatřen vstupem o výšce 145 cm a šířce 60 cm, který je uzavírán ocelovými dveřmi, v jejichž horní třetině je otvor sloužící k větrání zakrytý perforovaným plechem. Stěny i strop jsou betonové. Podlaha je tvořena betonovou mazaninou nezjistitelné tloušťky. Výška prostoru nad vstupem je 170 cm, u zadní stěny 178 cm. V objektu není žádný další větrací otvor ani komín, zdroj tepla či elektřiny. Celý bunkr je pod úrovní terénu. Nad ním je travní porost ve slabé vrstvě zeminy. Při měření teplot od prosince 1997 do dubna 1998 se tyto pohybovaly od -0.5 C do 2.5 C, přičemž venkovní teplota byla v rozmezí -10.5 C až 18.5 C.
Výstavba bunkru není v žádných oficiálních materiálech podchycena. Velitel tábora Jaroslav Duba nechal na podzim roku 1951 vybudovat podzemní prostor, který sloužil jako korekce. Osobně na jeho stavbu dohlížel. Jako korekce se využíval do roku 1953, kdy byla postavena budova nové korekce.
Během prošetřování kauzy bylo vypracováno několik znaleckých posudků.
Znalec v oboru zdravotnictví odpovídá na otázku: "Zda mohlo dojít při pobytu vězňů v tzv. bunkru k poškození jejich zdraví, případně k ohrožení života a jakým způsobem?"
1) dušením - bunkr představoval uzavřený prostor, ve kterém se nacházelo 4354 litrů kyslíku. Poněvadž však dveře nebyly zcela těsné a byly otevírány (při podávání stravy, při vynášení výkalů),
nelze přesně určit množství vyměněného vzduchu a tím i stanovit při jakém počtu osob a při jak dlouhém pobytu v bunkru mohlo dojít k příznakům dušení nebo ke smrti udušením…
2) akutním i chronickým revmatickým onemocněním, a to především v důsledku působení chladu, vlhka a infekcí "Mimoto vězni byli ohroženi záněty dýchacích cest a jejich komplikacemi především záněty plic…
3) podchlazením - "V zimním období účinkem nízké teploty a velké vlhkosti, zvláště při delším pobytu, nedostatečné výživě a celkovém vyčerpání, bylo nebezpečí poškození organismu podchlazením případně smrti z podchlazení nebo omrznutí některých částí těla."
4) střevním a infekčním onemocněním - "Při naprosto nedostatečných hygienických podmínkách v bunkru bylo nebezpečí střevních infekčních onemocnění…“
Znalec z oboru zdravotnictví, psychiatrie konstatoval, že: "Při pobytu vězňů v tzv. bunkru mohlo dojít k poškození jejich psychického zdraví, a to buď k poškození přechodného charakteru, nebo i trvalého rázu... V některých případech nesl pobyt v tzv. bunkru z psychologického hlediska znaky mučení, nelidského a krutého zacházení."
PhDr. František Bártík
15. 10. 2025