PhDr. Růžena Vacková: Bojovnice proti totalitě, která zaplatila svobodou za své přesvědčení
Příběh odvážné intelektuálky, jejíž odpor vůči totalitním režimům ji stál téměř polovinu dospělého života.
PhDr. Růžena Vacková (1901–1982) byla významnou českou historičkou umění, teoretičkou, archeoložkou, divadelní kritičkou a profesorkou na Filozofické fakultě UK.
Narodila se 23. 4. 1901 ve Velkém Meziříčí, jako nejstarší ze tří dětí v rodině lékaře a spoluzakladatele Červeného kříže Bohumila Vacka.
Po maturitě na gymnáziu v Brně v roce 1920 pokračovala na UK, kde vystudovala klasickou archeologii, dějiny umění, estetiku a divadelní vědu. V roce 1925 získala titul PhDr. a roku 1930 se habilitovala v oboru klasická archeologie a poté působila jako soukromá docentka.
V letech 1934–1942 publikovala divadelní kritiky, recenze a eseje, zejména v časopisu Národní střed.
V roce 1945 se stala profesorkou, byla druhou ženou s tímto titulem na UK.
Odboj proti totalitám a vězení
Životní osudy Růženy Vackové byly poznamenány bojem proti oběma totalitám.
Za druhé světové války pomáhala odboji: ukrývala vysílačku a přenášela informace. V únoru 1945 byla zatčena gestapem, odsouzena k trestu smrti, ale unikla popravení díky květnovému povstání.
Po válce konvertovala ke katolicismu a zapojila se do Katolické akce. V únoru 1948 jako jediná profesorka UK veřejně podpořila studentský pochod na Pražský hrad a byla kvůli tomu odstavena od výuky.
V roce 1951 byla zatčena komunistickými úřady, obviněna z velezrady a vyzvědačství ve známém procesu "Mádr a spol." a odsouzena k 22 letům vězení. Celkem strávila téměř 16 let ve vězení, kde pořádala přednášky pro spoluvězeňkyně a účastnila se protestních hladovek.
Po propuštění v roce 1967 se stala členkou K 231. Pořádala podpůrné přednášky během Pražského jara. Připojila se také k Chartě 77 a pořádala disidentské semináře ve svém bytě.
Zemřela 14. 12. 1982 v Praze.
Oficiálně byla rehabilitována v roce 1969, během krátkého období Pražského jara.
V roce 1992 jí byl posmrtně udělen Řád T. G. Masaryka.
V roce 2023 byla na Filozofické fakultě UK odhalena její pamětní deska, která nese jedno ze známých motivačních hesel:
„Dobro není chabé proto, že je pomalé. Je pomalé proto, že nelze potírat zlo zlem.“
Mgr. Michael Nosek, MBA
15. 7. 2025