Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje
Ironman očima policisty: Michal Hynek o výzvě, tréninku i motivaci
Rozhovor s mužem, který ví, co znamená jít až na doraz.
Ironman – triatlonová výzva, která prověří fyzickou i psychickou odolnost na maximum. Plavání, cyklistika a běh v extrémních vzdálenostech nejsou pro každého. Letos se závodu 70.3 zúčastnil jeden z policistů naší zásahové jednotky. Nebyl to však jediný zástupce policistů z řad Královéhradeckého kraje. Na kratší distanci 5i50 se objevil i kriminalista Michal Hynek. Ve službě chrání veřejnost, ve sportovním dresu překonává sám sebe. Jaké to je stát se Ironmanem? O tom jsme si povídali s ním osobně.
Co Tě přivedlo k triatlonu a konkrétně k Ironmanu?
O absolvování triatlonu jsem uvažoval už mnoho let. Vloni jsem v Hradci Králové sledoval první ročník Ironmana a když jsem viděl tu atmosféru, tak jsem litoval, že se neúčastním. Během zimního období mě hecoval můj letitý kamarád. Nakonec jsem sebral odvahu a řekl jsem si, že je to výzva a že by bylo fajn u příležitosti letošních kulatých narozenin překonat sám sebe a přihlásit se na olympijskou distanci, tj. 1,5 km plavání, 40 km na kole a na závěr 10 km běhu. Dnešního dne jsem tedy absolvoval svůj první triatlonový závod.
Pamatuješ si na moment, kdy jsi řekl: „Jdu do toho“?
Bylo to krátce před mými narozeninami v lednu a startovné jsem si přál jako dárek.
Jak vypadala Tvoje příprava? Kolik hodin týdně jsi trénoval?
Hned v lednu jsem začal plavat a běhat. Přistupoval jsem k závodu s respektem a nechtěl jsem přípravu podcenit. Bohužel mě v přípravě limitovala svalová zranění. Jinak by to dnes možná dopadlo trochu lépe. Bral jsem to tedy zodpovědně, snažil jsem se pro svou kondici každý den něco udělat. Do tréninku jsem zahrnul i posilovnu a od jarních měsíců i kolo.
Jak se Ti daří skloubit náročnou službu u policie s tréninkem na Ironmana?
To záleží na aktuální situaci a nápadu trestné činnosti. Samozřejmě pokud si to služba žádá, sport jde stranou.
Podporovali Tě kolegové? Věděli o Tvojí účasti?
Ano. Někteří z nich přišli i osobně fandit, za což jim moc děkuju. Protože jejich podpora mě v krizových chvílích držela.
Vnímáš nějaké paralely mezi prací policisty a účastí na Ironmanu?
U obojího je potřeba psychická odolnost, možná bych to nazval i zarputilostí.
Jaký byl pro Tebe nejtěžší úsek závodu – plavání, kolo nebo běh?
Jednoznačně běh. Za prvé bylo docela teplo, jednalo se o poslední disciplínu a navíc nejsem somatotypem běžec. Běh byl utrpení.
Byl nějaký moment, kdy jsi to chtěl vzdát? Co Tě udrželo v pohybu?
Při běhu jsem měl několikrát pocit, že toho mám už úplně plné zuby, ale čest, přátelé a kamarádi v okolí trati mi to nedovolili zabalit.
Jaký pocit jsi měl v cíli? Dá se to vůbec popsat?
Byl to pocit štěstí a úlevy, že to mám za sebou. Byl jsem rád, že mě na kole nepotkal nějaký defekt a také že jsem si neobnovil svalové zranění, které by mi nedovolilo závod dokončit.
Jak hodnotíš svůj výkon, výsledek?
Co se týče výkonu, vím, že jsem do toho dal vše. Na víc jsem neměl. Výsledek jsem samozřejmě očekával lepší, ale možná se spíš jednalo o naivitu z neznalosti a alespoň je na čem pracovat.
Co bys vzkázal lidem, kteří si myslí, že na něco takového „nemají“?
Ať se zkusí zapřít. Ten pocit po závodu stojí za to.
Plánuješ další závody? Máš už nový cíl?
Určitě bych chtěl ještě nějaké závody absolvovat. Nicméně ten zážitek je tak čerstvý, že si ho nejdříve potřebuji vnitřně zpracovat.
por. Karolína Macháčková
17.8.2025