Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz k trestnímu řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„…
žádám o poskytnutí dokumentů anonymizovaného usnesení, jímž bylo odloženo prošetřování věci č.j. …“
Odpověď:
Po posouzení Vaší žádosti podle InfZ Vám poskytujeme požadovaný dokument, a to usnesení o odložení věci dle § 159a odst. 1 trestního řádu (dále jen „usnesení o odložení věci“) evidované pod č. j. … ze dne … . Ve své žádosti sice uvádíte pořadové číslo dokumentu „…“, ale pod tímto se nachází dokument „vyrozumění oznamovatele o odložení věci“.
Dokument usnesení o odložení věci poskytujeme ve Vámi požadované anonymizované podobě, a to s ohledem na několik níže uvedených zákonných výluk.
Primární výluka se týká ochrany osobních údajů, projevů osobní povahy a ochrany osobnosti vyplývající z § 8a odst. 1 InfZ. Toto ustanovení stanoví, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Takovým právním předpisem je především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“), zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Předmětné usnesení o odložení věci obsahuje množství osobních údajů, včetně projevů osobní povahy (obsahy výpovědí osob podávajících vysvětlení) a dále také informace, jejichž poskytnutí by mohlo zasáhnout do soukromí osob (fyzických osob a právnických osob). Prostředkem ochrany osobních údajů, projevů osobní povahy či osobnosti je právě Vámi požadovaná anonymizace.
Za osobní údaj se na základě čl. 4 odst. 1 GDPR považují veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, přičemž identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Pojem „osobní údaj“ tedy označuje nejen informace dotýkající se soukromého a rodinného života jednotlivce v úzkém slova smyslu, ale také informace o jakémkoli druhu činnosti, kterou se jednotlivec zabývá, například informace o jeho pracovních vztazích nebo ekonomickém či společenském chování nebo o majetku. Osobním údajem jsou tak i informace o chování a postupu určité osoby.
Ochrana osobnosti či konkrétně soukromí je pak zakotvena především v občanském zákoníku, kdy dle jeho § 86 nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Pro povinný subjekt žádný takový zákonný důvod z titulu podané žádosti o informace podle InfZ nevyplývá.
Rovněž právnickým osobám (kterých v rámci trestního řízení vystupovalo větší množství) náleží právo na ochranu jejich soukromí, a to prostřednictvím práva na ochranu jejich osobnosti před neoprávněnými zásahy. Existenci osobnosti a její ochranu u právnických osob je možné dovodit rovněž z občanského zákoníku. Dle § 20 odst. 1 občanského zákoníku je právnická osoba definována jako organizovaný útvar, o němž zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Ochrana osobnosti, od níž je pak odvozována právě ochrana soukromí, je právnickým osobám poskytována prostřednictvím § 135 občanského zákoníku, kdy v daném případě je nutno zohlednit především jeho odstavec 2, dle kterého se právnické osobě přiznává právo na ochranu její pověsti nebo soukromí. V předmětném dokumentu tak byly anonymizovány také informace vztahující se k právnickým osobám vystupujícím v daném řízení, jelikož jejich poskytnutí by mohlo být způsobilé zasáhnout do jejich soukromí, resp. dobré pověsti. V kontextu bylo nutno také neposkytnout údaje určující vztah fyzické osoby k právnické osobě, které by mohly vést jednak k identifikaci fyzické osoby, ale jednak k identifikaci informací soukromého charakteru.
Anonymizace dokumentu byla provedena rovněž s ohledem na § 11 odst. 3 InfZ, neboť obsahuje informace, které v rámci vedeného trestního řízení získal policejní orgán od třetích osob, a které pocházejí z kontrolní činnosti těchto třetích osob, přičemž tyto informace se zároveň také týkají soukromí třetích osob.
Nelze také zcela odhlédnout od další zákonné výluky vyplývající z § 11 odst. 4 InfZ, neboť informace, které obsahuje, se týkají trestního řízení. Toto trestní řízení bylo sice požadovaným dokumentem formálně ukončeno, nicméně tato skutečnost nevytváří překážku věci rozhodnuté pro případ, že by později vyšly najevo nové skutečnosti či důkazy. Do budoucna by pak poskytnutí takových informací mohlo ohrozit právo vystupujících subjektů na spravedlivý proces.