Bezpečnost a ochrana zdraví příslušníků Policie České republiky

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatel požadoval následující informace:

 „1) Jsou k povinným ročním kontrolám policejních objektů (objektů PČR) přizváni zástupci odborových organizací působících u PČR, a pokud ano, mohou se vyjádřit k zjištěným závadám?

2) Zúčastňují se zástupci odborových organizací působících u PČR objasňování příčin služebních a pracovních úrazů a pokud ano, jaká jsou přijímána preventivní opatření?

3) Jak jsou vyhledávána, a jak jsou hodnocena rizika v souvislosti s výkonem služby policistů?

4) Jak je v PČR naplňováno NMV č. 56/2011; zejména pak článek 21?

5) Jaké je na základě personálních údajů procento zastoupení žen (% feminizace) u PČR v současnosti, a jaké bylo v jednotlivých letech počínaje rokem 2010?

6) Jaký je celkový počet dopravních nehod SDP od roku 2015, a kolik DN z toho je zaviněných příslušníkem PČR, a kolik nezaviněných příslušníkem PČR (Nepožadujeme informace o škodních událostech na SDP).“

Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:

Ad 1. Právní předpisy ani interní akty řízení Policie České republiky neukládají povinnost přizvat zástupce odborových organizací ke kontrolním prohlídkám staveb.

Odborové orgány se v souladu s ustanovením § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“), a čl. 16 nařízení ministerstva vnitra č. 56/2011, k zajištění plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a při práci (dále jen „nařízení MV č. 56/2011“), účastní pravidelných ročních prověrek bezpečnosti práce, jejichž hlavní součástí je kontrola pracovišť zaměřená zejména na technickou úroveň jejich vybavení, na poskytování osobních ochranných a pracovních pomůcek příslušníkům a zaměstnancům Policie České republiky, na stav hygienických, zdravotnických a sociálních zařízení a rovněž na organizační a vzdělávací opatření v zájmu péče o bezpečnost výkonu služby a práce. Odborové orgány se podílejí na činnosti prověrkových komisí, jež vedoucí příslušníci a zaměstnanci Policie České republiky ustanovují k zajištění řádného průběhu těchto prověrek, včetně zpracování souhrnných zpráv o výsledcích těchto prověrek, které obsahují údaje o zjištěných nedostatcích a závadách a o opatřeních k jejich odstraňování. Vedoucí příslušníci a zaměstnanci Policie České republiky jsou povinni projednat zprávy o prověrkách bezpečnosti práce s příslušnými odborovými orgány.       

Ad 2. Odborové organizace mají podle ustanovení § 322 zákona č. 262/2006 Sb. právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V rámci Policie České republiky je výkon tohoto práva zajištěn interním aktem řízení policejního prezidenta, kterým se stanoví jednotný postup při hlášení, evidování a vyšetřování služebních a pracovních úrazů způsobených u organizačních článků Policejního prezidia České republiky, útvarů Policie České republiky s působností na celém území České republiky a ředitelům krajských ředitelství policie. Rozkaz policejního prezidenta o náhradových komisích výslovně stanoví, že náhradová komise může uzavřít projednávání věci v otázkách náhrady škody způsobené služebním nebo pracovním úrazem anebo nemocí z povolání pouze tehdy, je-li přítomen člen náhradové komise z příslušné odborové organizace nebo má-li náhradová komise k dispozici jeho písemné stanovisko k projednávané věci.

Povinnost zaměstnavatele přijímat preventivní opatření k předcházení rizikům vzniku pracovních úrazů vyplývá z ustanovení § 102 zákona č. 262/2006 Sb. Ustanovení § 105 téhož právního předpisu ukládá zaměstnavateli povinnost vždy objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu mimo jiné za účasti odborové organizace a přijímat opatření proti opakování takového úrazu. V rámci Policie České republiky je plnění těchto povinností zajištěno jednak nařízením MV č. 56/2011, které ve svém čl. 15 upravuje šetření příčin úrazů v útvarech ministerstva, a jednak výše uvedeným interním aktem řízení policejního prezidenta, který ukládá přímému nadřízenému postiženého pracovníka mimo jiné vyšetřit za účasti zástupce odborové organizace příčiny a okolnosti vzniku úrazu, zejména, zda nebyl způsoben pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a stanovit potřebná opatření proti opakování podobných úrazů. Přijímaná opatření mohou být technického, technologického nebo organizačního rázu, mohou směřovat například k nahrazování nebezpečných technologií a pracovních prostředků méně nebezpečnými nebo méně rizikovými v souladu s vývojem poznatků vědy a techniky nebo k omezování počtu pracovníků vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu.              

Ad 3. Policie České republiky jako bezpečnostní sbor je povinna zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých příslušníků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 86 a následujících zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Za plnění úkolů bezpečnostního sboru v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby odpovídají služební funkcionáři. K úkolům vedoucích příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky všech řídících úrovní, respektive stupňů řízení patří vyhledávání rizik, jež hrozí příslušníkům a zaměstnancům Policie České republiky při výkonu služby a práce v různých oblastech působnosti tohoto bezpečnostního sboru, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci. V této souvislosti služební funkcionáři vydávají interní akty řízení upravující podmínky výkonu služby v zájmu prevence rizik. Příkladem takových opatření je vybavení příslušníků Policie České republiky osobními ochrannými prostředky v souladu s ustanovením § 89 zákona č. 361/2003 Sb., jež upravuje interní akt řízení policejního prezidenta stanovující systemizaci ochranných prostředků Policie České republiky proti střelám, bodným zbraním a střepinám.      

Ad 4. Viz ad 1., 2. a 3.

Nařízení MV č. 56/2011, včetně jeho čl. 21, je v rámci Policie České republiky vzhledem k členitosti její organizační struktury a rozmanitosti činností, jež jsou náplní její působnosti, implementováno celou škálou interních aktů řízení policejního prezidenta, ředitelů krajských ředitelství policie, která jsou samostatnými organizačními složkami státu, a vedoucích příslušníků a zaměstnanců jednotlivých organizačních článků jednotlivých útvarů tohoto bezpečnostního sboru. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví podřízených pracovníků je nedílnou součástí služebních a pracovních povinností vedoucích příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky na všech řídících úrovních a stupních řízení. Implementace nařízení MV č. 56/2011 v podmínkách Policie České republiky tak zahrnuje organizační řády jejích útvarů, včetně organizačního řádu Policejního prezidia České republiky, interní akty řízení ředitelů krajských ředitelství policie, které upravují plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a při práci a stanovují jednotný postup při provádění školení v této oblasti, anebo interní akty řízení policejního prezidenta upravující činnost v jednotlivých úsecích působnosti Policie České republiky a zároveň zmocňující podřízené vedoucí policisty a zaměstnance k vydání vlastních interních aktů řízení podrobněji upravujících specializované činnosti v rámci jejich kompetencí.       

Ad 5. Policie České republiky disponuje požadovanými statistickými údaji počínaje kalendářním rokem 2015 (vizte následující tabulku).    

Ad 6. Počet dopravních nehod s účastí služebních dopravních prostředků Policie České republiky (dále jen „SDP P ČR“) v členění podle zavinění těchto nehod je uveden v následující tabulce.  

PhDr. Jiří Vokuš, 24. ledna 2025

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook